Časté otázky

Časté otázky

Jaká je podstata tohoto testu?
1. Může pořadí jednotlivých částí testu ovlivnit výsledek? Nejdříve jsem přiřazoval/a k příjemným slovům položky z první kategorie. Pak pro mě bylo těžší přiřazovat k příjemným slovům položky z druhé kategorie.
2. Jak měří test IAT implicitní postoje?
3. Jak si mám vysvětlit výsledek, který mne podle mého názoru nevystihuje nebo to, že se výsledky mého testu, který jsem opakoval/a dvakrát po sobě, různí?
4. Červená X mě nutila k odpovědím, které jsem nepovažoval/a za správné. Znamená to, že tento test se pro mě nehodí?
5. Kde najdu technické informace o implicitním sociálním poznávání (implicit social cognition) a o testu IAT?

Jednotlivé testy
6. Mladí lidé dávají automaticky přednost mladým. Dávají staří lidé automaticky přednost starým?
7. Proč používáte fotografie obličejů k reprezentaci bělochů a černochů?
8. Lze výsledky testu IAT, které ukazují preferenci pro bělochy před černochy, vysvětlit pomocí „ingroup preference“, tedy toho, že většina lidí dává přednost členům vlastní sociální skupiny?
9. Ukazuje test IAT, který měří rasové postoje, že černoši dávají přednost černochům před bělochy?
10. Dávají malé děti automaticky přednost bělochům před černochy?

Interpretace
11. Co to znamená, když můj test ukáže mírnou, střední, nebo silnou preferenci?
12. Program mi ohlásil: „V testu bylo příliš mnoho chyb. Test proto nelze vyhodnotit“. Znamená to, že nemám žádné automatické preference ani asociace?
13. Za jakých okolností souhlasí implicitní postoje s explicitními?
14. Co mám dělat, když se chci zbavit svých automatických postojů?
15. Může být výsledek, že dávám určité sociální skupině přednost před druhou, způsoben tím, že jednu skupinu znám lépe, než tu druhou?
16. Jestliže IAT týkající se rasy ukáže, že automaticky dávám přednost bělochům, znamená to, že mám rasové předsudky?
17. Existují automatické rasové či etnické preference i v jiných zemích a vůči jiným skupinám obyvatel?
18. Proč tolik lidí dává automaticky přednost bělochům před černochy?

Definice
19. Co je to implicitní postoj?
20. Co je to implicitní stereotyp?
21. Co jsou explicitní postoje a názory?
22. Jaký je rozdil mezi pojmy „implicitní“ a „automatický"?
23. Jak se preference (dávání přednosti) liší od postoje (attitude) a asociace (association)?

Pokud jste se setkal/a s technickými problémy, přečtěte si laskavě řešení často se vyskytujících problémů, nebo nám své obtíže popište. Též můžete zaslat email na implicit@wjh.harvard.edu.

  1. Může pořadí jednotlivých částí testu ovlivnit výsledek? Nejdříve jsem přiřazoval/a k příjemným slovům položky z první kategorie. Pak pro mě bylo těžší přiřazovat k příjemným slovům položky z druhé kategorie.

    Odpověď: Pořadí částí testu může ovlivnit výsledek. Tento rozdíl je však malý a nejnovější verze testů vliv pořadí ještě podstatně zmenšily. Kvůli vlivu pořadí (order effect) se pořadí jednotlivých částí testu na našich internetových stránkach určuje náhodně. V datech, která uvádíme, dbáme na to, aby polovina účastníků vždy měla pořadí A a pak B a druhá polovina aby měla opačné pořadí, totiž B a pak A. Díky nové verzi testu má pořadí jen minimální vliv. Chcete-li se přesvědčit, zda pořadí neovlivnilo Vaše výsledky, můžete si zopakovat tentýž test, který má však opačné pořadí úkolů. Pokud se Váš nový výsledek bude lišit od výsledku prvního testu, bude nejpřesnějším odhadem průměr obou výsledků. Další informace o vlivu pořadí najdete zde: (Nosek, Greenwald a Banaji, v tisku).

  2. Jak měří test IAT implicitní postoje?

    Odpověď: Test IAT je založen na spojování dvou pojmů (např. Mladý a Dobrý, nebo Starý a Dobrý). Čím jsou asociace mezi těmito dvěma pojmy silnější, tím snazší je na oba reagovat, jako by se jednalo o pojem jediný. Například člověk, který má silnou asociaci mezi pojmy Mladý a Dobrý, by měl na oba tyto pojmy reagovat poměrně rychle jedinou klávesou, např. 'E' nebo 'I' . Pro člověka, který nemá silnou asociaci mezi pojmy Starý a Dobrý, by měla být rychlá reakce na spojení těchto dvou pojmů obtížnější. Z tohoto vychází měření síly asociací. Čím je asociace silnější, tím rychlejší by měla být i reakce. Test IAT, který najdete na našich stránkách, je jen jednou z metod na měření implicitních neboli automatických postojů. Existují i jiné metody, které byly zkoumány v laboratorních studiích.

  3. Jak si mám vysvětlit výsledek, který mne podle mého názoru nevystihuje nebo to, že se výsledky mého testu, který jsem opakoval/a dvakrát po sobě, různí?

    Odpověď: Nepřeceňujte naše testy. Nejsou naprosto přesné. Výsledky dvou opakovaných testů se dost často liší. Vyzkoušejte si to sami. Opakování doporučujeme zvláště pokud Vás Váš výsledek překvapuje. Pokud Váš druhý výsledek bude stejný, je mu možné věřit víc než výsledku jediného testu. Pokud se výsledky poněkud liší, doporučujeme považovat za platný průměr obou výsledků. Pokud se ale liší výrazně (což není běžné), nelze z Vašich výsledků vyvozovat žádné závěry. Vedle normální variability ve spolehlivosti měření může výsledky ovlivnit i společenské prostředí a zkušenosti. Tyto faktory ovlivňují konsistenci měření v různých situacích. Další informace o spolehlivosti (reliability) najdete zde: Nosek, Greenwald a Banaji, v tisku. Další informace o faktorech ovlivňujících implicitní postoje a stereotypy najdete zde: Blair, 2001.

  4. Červená X mě nutila k odpovědím, které jsem nepovažoval/a za správné. Znamená to, že tento test se pro mě nehodí?

    Odpověď: Slova, jména a obrázky, které se v testu objevují, najdete popsány v instrukcích. Instrukce též uvádějí, do které kategorie každé slovo patří. V instrukcích například stojí: „Dobrý = skvělý, krásný, šťastný, radost, úsměv." Jakmile test začne, někdy není lehké vybavit si obrázky nebo si vzpomenout, do které kategorie určité slovo či jméno patří. V laboratoři si u každého účastníka můžeme ověřit, zda skutečně pochopil jednotlivé kategorie a zapamatoval si položky, které každou kategorii reprezentují. Pro internetovou verzi testů jsme vybrali takové stimuly, u kterých se většina lidí shoduje, do které kategorie patří. Proto by se měly hodit pro většinu lidí. Pokud Vaše volba kategorie, která podle Vás nejlépe vystihuje položky použité v testu, vede opakovaně k chybě (objevuje se červené X), potom tento test pro Vás skutečně není přesný ani vhodný. Přesto však doufáme, že si z této zkušenosti odnesete něco užitečného.

  5. Kde najdu technické informace o implicitním sociálním poznávání (implicit social cognition) a o testu IAT?

    Odpověď: Práce z laboratoří hlavních autorů jsou k dispozici na http://projectimplicit.net/ a na osobních stránkách autorů. Souhrn k tématu implicitního sociálního poznávání (implicit social cognition) najdete v Greenwald a Banaji (Psychological Review 1995), a v druhé práci těchto autorů v Psychological Review (2002). První publikace o testu IAT byl článek autorů Greenwald, McGhee a Schwartz (Journal of Personality and Social Psychology 1998). Novější článek autorů Nosek, Greenwald a Banaji (in press) shrnuje, co víme o spolehlivosti a validitě testu IAT. Anthony Greenwald též uvádí informace o validitě testu na svých internetových stránkách http://faculty.washington.edu/agg/iat_validity.htm. Chcete-li sami zkonstruovat test IAT nebo se seznámit s kritikami tohoto testu, přečtěte si Lane et al. (in press).

  6. Mladí lidé dávají automaticky přednost mladým. Dávají staří lidé automaticky přednost starým?

    Odpověď: Podle našich výsledků starší lidé většinou nedávají automaticky přednost vlastní skupině, tedy starým lidem. Preference pro mladé je právě tak silná u osob, kterým je přes šedesát, jako u dvacetiletých. Proč tomu tak je? Možná proto, že staří lidé jsou takzvaně stigmatizovaná skupina. Pojem „starý“ je též spojen s dalšími pojmy, které lze považovat za negativní, jako např. úbytek tělesných a duševních schopností. Znamená to, že každý člověk, mladý či starý, je vystaven vlivům, které přispívají k automatickým negativním asociacím s pojmem „starý“. Navíc málokdo se považuje za starého. Chápání stáří neodpovídá skutečnému věku! Tento asi zdravý pocit, že ještě nejsme staří, rozhodně nepřispívá k pozitivním postojům ke skupině, do níž „nepatříme“. Další informace najdete zde: Mellott et al., 1999.

  7. Proč používáte fotografie obličejů k reprezentaci bělochů a černochů?

    Odpověď: V mnoha experimentech jsme použili místo tváří jména typická pro černé a bílé Američany, např. Tyrone, Malik a Jamel k reprezentaci černých Američanů a Scott, Ryan a Geoff k reprezentaci bílých Američanů. Potíž je ale v tom, že jména někdy nereprezentují tyto dvě skupiny zcela přesně. Černoši mají totiž často tradiční anglo-saská jména. Také víme, že typicky černošská jména jsou rozšířena především v určité podskupině černochů, a že s touto podskupinou jsou spojeny zvláštní stereotypy. Abychom se vyhnuli interpretaci odrážející tyto stereotypy, používáme k reprezentaci obou skupin tváře.

    V laboratorních experimentech, ve kterých titíž účastníci dělali dvě verze testu IAT týkající se rasy, jeden s tvářemi neznámých bělochů a černochů a jeden se jmény, jsme zjistili, že výsledky obou verzí jsou podobné. Způsobů, jak reprezentovat určitou skupinu je samozřejmě mnoho, např. jmény, tělesnými rysy, jazykem, kulturními zvyklostmi, atd. Tváře jsou v našem případě vhodné, protože usnadňují volbu a nevyžadují zvláštní jazykové znalosti.

  8. Lze výsledky testu IAT, které ukazují preferenci pro bělochy před černochy, vysvětlit pomocí „ingroup preference“, tedy toho, že většina lidí dává přednost členům vlastní sociální skupiny?

    Odpověď: U bělochů může automatická preference pro bělochy být v jistém smyslu preference pro osoby patřící do vlastní sociální skupiny. Automatická preference pro bělochy je však ještě něco víc – zjistili jsme ji totiž ve stejné síle i u Asijců, jejichž vlastní sociální skupina nejsou ani běloši ani černoši. Výsledky testu IAT zřejmě odrážejí postoje, jež si osvojují osoby žijící v kultuře, která si černochů příliš neváží. Navíc pokud by test IAT zachycoval jen preferenci pro vlastní skupinu, černí Američané by pak měli automaticky dávat přednost černochům. Tak to ale není. 50% černých Američanů dává automaticky přednost černochům, zatímco zbytek dává přednost bělochům. Z toho vyvozujeme, že test IAT měří kombinaci automatické preference pro vlastní skupinu a poznatků o tom, co se v určité kultuře považuje za „dobré“.

  9. Ukazuje test IAT, který měří rasové postoje, že černoši dávají přednost černochům před bělochy?

    Odpověď: Většina bělochů dává automaticky přednost bělochům před černochy. U černochů jsme však zaznamenali větší rozmanitost odpovědí. Někteří z nich dávají přednost bělochům před černochy a jiní zase černochům před bělochy. Výsledky našich internetových testů znovu a znovu ukazují, že procento černochů, kteří dávají přednost bělochům před černochy, se přibližně rovná procentu černochů, kteří dávají přednost černochům před bělochy. Částečně se to dá vysvětlit tím, že kulturní prostředí přispívá u černých účastníků k negativním asociacím spojeným s vlastní sociální skupinou, přestože u nich zřejmě hrají roli i pozitivní asociace pramenící z členství ve vlastní skupině a rodinných vztahů. Další informace: Nosek, Banaji a Greenwald, 2002.

  10. Dávají malé děti automaticky přednost bělochům před černochy?

    Odpověď: Představa, že děti se rodí bez preferencí vůči skupinám a osvojují si je až jako důsledek pobytu v kulturním prostředí plném předsudků, je naivní. Frances Aboud ukázala, že děti explicitně vyjadřují své negativní postoje vůči jiným než vlastním skupinám. Zjistili jsme také podobně silnou automatickou preferenci pro vlastní skupinu u šestiletých, desetiletých i dospělých bělochů. S dospíváním se však snižují explicitně vyjadřované preference. Šestileté děti vyjadřují tyto preference nejsilněji, desetileté pak poněkud méně silně, a nejslaběji je vyjadřují dospělí: Baron a Banaji, 2006; Dunham, Baron a Banaji, v tisku.

  11. Co to znamená, když můj test ukáže mírnou, střední, nebo silnou preferenci?

    Odpověď: Předpokládejme, že reagujete rychleji na spojení obrázků květin a příjemných slov než na spojení obrázků hmyzu a příjemných slov. Váš výsledek bychom potom popsali jako automatickou preferenci pro květiny. (Výsledek většinou ukazuje asociaci dvou konceptů, na něž účastník reaguje rychleji). Označení „slabý“, „mírný“, a „silný“ efekt se vztahují k síle asociace (tedy k síle spojení mezi obrázky květin a příjemnými slovy). Pokud rozdíl v rychlosti reakce je tak velký, že byste si ho všiml/a i Vy, nejspíše dostane označení „silný“ efekt. „Mírný“ efekt byste asi také ještě zpozoroval/a. „Slabý“ efekt se projeví jen při statistické analýze a sám/a byste si jej asi nevšiml/a.

  12. Program mi ohlásil: „V testu bylo příliš mnoho chyb. Test proto nelze vyhodnotit“. Znamená to, že nemám žádné automatické preference ani asociace?

    Odpověď: Test lze vyhodnotit jen pokud obsahuje určitý počet správných odpovědí. Pokud se Vám objevila zprávu ve smyslu, že test obsahuje příliš mnoho chyb a proto jej nelze vyhodnotit, pak nelze s jistotou určit výsledek. Není to totéž jako výsledek, který ukazuje slabé nebo žádné asociace. Takový výsledek by byl popsán jako „slabá nebo žádná“ automatická preference/asociace.

  13. Za jakých okolností souhlasí implicitní postoje s explicitními?

    Odpověď: Existují dva důvody, proč se přímé (explicitní) a nepřímé (implicitní) postoje často liší. Ten prostší důvod je, že tázaný někdy nechce svůj postoj odhalit. Profesor se například zeptá studentky, zda se jí líbí telenovely, a ona odpoví, že ne, přestože je dvě hodiny denně sleduje. To proto, že se za tuto svou zálibu stydí. Druhý možný důvod pro neshodu mezi implicitními a explicitními postoji je, že tázaný Vám ani nemůže své postoje přesně popsat. Na otázku, zda mají rádi Turky, mnoho Němců odpoví, že ano, protože sami sebe považují za lidi bez předsudků. Podle testu IAT však titíž Němci mají negativní automatické asociace týkající se Turků. Takový výsledek jsme v Německu skutečně obdrželi. Němci, kteří Vám takto odpoví, si nejsou vědomi svých negativních implicitních postojů a nemohou je proto explicitně vyslovit. Tento rozdíl mezi neochotou a neschopností je vlastně rozdíl mezi vědomým skrýváním pravdy před druhými a mezi nevědomým skrýváním pravdy před sebou sama. Další informace o rozdílu mezi implicitními a explicitními postoji: Nosek, 2005.

  14. Co mám dělat, když se chci zbavit svých automatických postojů?

    Odpověď: Především bychom rádi připomněli, že internetové testy IAT nejsou naprosto přesné. Doporučujeme, abyste si test zopakoval/a dříve, než z něj vyvodíte podobné závěry. Je však také možné, že opravdu máte automatickou preferenci, kterou si mít nepřejete (i autoři tohoto testu takové preference mají). Jedním možným řešením je vyhledávat zkušenosti, které protiřečí těm, které asi k takové nechtěné preferenci u Vás vedly, například číst materiály, které jsou v rozporu s Vaší implicitní preferencí nebo se stýkat s lidmi, kteří Vám mohou pomoci vytvořit si opačné asociace. Ještě praktičtější alternativa je uvědomit si, že máte nechtěnou preferenci, a že tato preference může nepříznivě ovlivnit Vaše myšlení a jednání. Také se můžete začít věnovat činnostem, které kompenzují tyto nevědomé preference a názory. Jejich součástí může být chování, které Vám není zcela přirozené, např. úsměv při styku se staršími osobami, pokud víte, že implicitně dáváte přednost mladým. Identifikace účinných cest ke změně nechtěných automatických preferencí je cílem současných psychologických výzkumů. Automatické preference naštěstí změnit lze, jak se dočtete zde: Blair 2001.

  15. Může být výsledek, že dávám určité sociální skupině přednost před druhou, způsoben tím, že jednu skupinu znám lépe, než tu druhou?

    Odpověď: Teorii, že větší obeznámenost s jednou kategorií (např. květiny) oproti druhé (např. hmyz) ovlivňuje výkon, jsme zkoumali. Zdá se, že obeznámenost s jednotlivými položkami v kategoriích výsledky testu příliš neovlivňuje. Zároveň však existuje souvislost mezi tím, jak dobře něco známe a jaký vztah k té věci máme. Lidé mají zpravidla pozitivnější vztah k věcem, které dobře znají než k těm, které jim jsou neznámé. Proto může obeznámenost souviset s implicitními postoji. Obličeje v internetové verzi testu IAT, který měří rasové postoje, nemohou být známé nikomu, protože jsou vytvořeny počítačem a nepatří skutečným osobám. Podrobnější informace: Ottaway et al., 2000, Dasgupta et al., 1999 a Rudman et al., 1999. Obeznámenost a pozitivní postoje spolu tedy souvisejí, jak o tom pojednával již klasický psychologický výzkum. Proto obeznámenost může hrát roli – více se nám líbí to, co známe než to, co neznáme. Implicitní předsudky tedy mohou mít kořeny v neznalosti. Domníváme se, že právě preference pro dobře známé podněty vysvětluje preferenci pro vlastní skupinu u malých dětí: Baron a Banaji, 2006.

  16. Jestliže IAT týkající se rasy ukáže, že automaticky dávám přednost bělochům, znamená to, že mám rasové předsudky?

    Odpověď: To je velmi důležitá otázka. Sociální psychologové užívají pojem „předsudek“ k popisu lidí, kteří souhlasí s negativními postoji a s diskriminací vůči určitým skupinám obyvatel. Mnoho lidí, kteří automaticky dávají přednost bělochům, však nemají podle této definice předsudky. IAT měří postoje, které si nemusíme uvědomovat a které dokonce mohou být zcela opačné než vědomé postoje a názory. Chování lidí, kteří mají rovnostářské vědomé postoje a zároveň automatickou preferenci pro bělochy, často vůbec nenasvědčuje předsudkům, protože se snaží o to, aby jejich automatické postoje nevedly k diskriminaci. Když však tito lidé poleví ve své snaze, může se v jejich myšlení a chování diskriminace objevit. Vztah mezi implicitními a explicitními postoji psychology velmi zajímá a celá řada se této otázce věnuje ve výzkumech rasových postojů. Další informace: Banaji, Nosek a Greenwald, 2004.

  17. Existují automatické rasové či etnické preference i v jiných zemích a vůči jiným skupinám obyvatel?

    Odpověď: Ano. Testy IAT to už prokázaly u různých asijských, evropských a australských skupin obyvatelstva. Domníváme se, že tyto automatické preference jsou univerzální.

  18. Proč tolik lidí dává automaticky přednost bělochům před černochy?

    Odpověď: U Američanů jsou automatické preference pro bělochy zřejmě důsledkem toho, že v Americké společnosti jsou hluboce zakořeněny negativní asociace týkající se černochů. Pravděpodobně k nim přispívá negativní zobrazování černých Američanů v kultuře a ve sdělovacích prostředcích. Takové negativní vidění je spíše pozůstatkem dlouhé historie rasové diskriminace nežli důsledkem vědomého diskriminačního programu médií.

  19. Co je to implicitní postoj?

    Odpověď: Postoj je pozitivní či negativní hodnocení objektu. Implicitní postoj je takový postoj, který se přenáší na asociované objekty. Příklad: Firma, u níž pracuje Váš manžel, je obviněna v soudním sporu. Váš sklon věřit, že firma je nevinná, je důsledkem Vašeho postoje k manželovi – Váš pozitivní postoj k firmě je nepřímo (implicitně) ovlivněn pozitivním postojem k manželovi. (Domníváte-li se, že firma je vinna, máte možná manželské problémy!). Volíme zde výraz „implicitní“, protože tyto vlivné postoje jsou někdy skryty před veřejností i před vlastním vědomím. Úvod do tematiky implicitních postojů najdete zde: Banaji, 2001.

  20. Co je to implicitní stereotyp?

    Odpověď: Stereotyp je přesvědčení, že členové určité skupiny mají určité charakteristiky (například, že ženy mají pečovatelské vlohy). Implicitní stereotyp je stereotyp, který je natolik silný, že funguje i mimo vědomou kontrolu. Příklad: Pokuste se odpovědět na následující otázku: Je John Walters známá osoba? Pokud si myslíte, že nejspíše ano, ale u Jane Waltersové byste o tom pochybovali, asi se u Vás nepřímo projevuje stereotyp, který vede k silnějšímu spojování mužů než žen s úspěchem a slávou. To se stává často i tehdy, když existuje známá žena s podobně znějícím jménem (např. Barbara Waltersová). Podobný úkol byl použit v jedné z prvních experimentálních studií implicitních stereotypů (Banaji a Greenwald, 1995; Banaji, Hardin a Rothman, 1994).

  21. Co jsou explicitní postoje a názory?

    Odpověď: Explicitní postoje a názory se vyjadřují přímo a veřejně. Když se Vás například zeptáme na Váš vztah k vědě, k určitým skupinám obyvatel, nebo sama k sobě ještě před tím, než Vám předložíme test IAT, Vaše odpovědi budou vyjadřovat Vaše explicitní neboli vědomé postoje. Standardní postup pro získání podobných informací je požádat tázaného o přímé sdělení nebo popis těchto postojů (tzv. self-report). Pokud jste se například někdy zúčastnil/a názorového šetření, Vaše odpovědi vyjadřovaly explicitní postoje a názory.

  22. Jaký je rozdil mezi pojmy „implicitní“ a „automatický"?

    Odpověď: Pojmy „nevědomý“ (unconscious), „automatický" (automatic) a „implicitní“ (implicit) spolu úzce souvisejí. Všechny se vztahují k mentálním asociacím, které jsou tak hluboce zakořeněny, že fungují mimo vědomí a bez úmyslu, nebo-li mimo kontrolu.

  23. Jak se preference (dávání přednosti) liší od postoje (attitude) a asociace (association)?

    Odpověď: „Asociace“ vyjadřuje, jak silně je jeden pojem spojen (asociován) s druhým. Někdo třeba spojuje vědu a muže silněji, než vědu a ženy, protože se domnívá, že muži a ženy se liší svými vědeckými schopnostmi a zásluhami ve vědě. Takový typ asociace odráží stereotyp -- spojení pojmu (věda) s atributem (muž či žena). „Preference“ nebo „postoj“ je zvláštní typ asociace. Postoj je asociace mezi pojmem a hodnocením, jako např. dobrý-špatný, pozitivní-negativní, nebo příjemný-nepříjemný. IAT měří asociace mezi pojmy a hodnocením, a interpretuje je jako automatické preference nebo postoje. Silnější asociace mezi pojmy „Mladý“ a „Dobrý“ než mezi „Starý“ a „Dobrý“ v testu IAT, který se týká věku, by například svědčila pro to, že testovaný má implicitní preferenci pro mladé lidi před starými.

Copyright © IAT Corp.